Miluji přírodu, miluji procházky lesy i loukami, po horách i kolem potoků a řek, obdivuji rozmanité stromy, barevné keře a rozkvetlé louky, kochám se pohledem do dáli, na zvlněnou krajinu s barevnými plácky zahrad, políček a remízků. Miluji zpěv ptáků a vůni i barvu lesa a luk za horkých letních dnů nebo po dešti. Inspiruji se dokonalou harmonií přírodních scenérií.

      Už jako malá jsem ráda sedávala na velkém plochém vyhřátém kameni a pozorovala včelky, motýlky, čmeláky a jiný hmyz, jak neúnavně přelétají z květu na květ v trávníku kolem mě. Byly to chvíle uklidnění, dnes by se řeklo meditace, a dodnes si pamatuji ten blažený pocit, který mi po takto strávených chvílích zůstával.

      Bylo mou velkou touhou mít kousek tohoto ráje na svém pozemku a jen tak být, nikým nerušena a splynout s přírodou. Mít své místo klidu a harmonie, kde si člověk pročistí hlavu a načerpá energii.

 

A teď ho mám. Zahradu svých snů. Místo, kde se mi otevírá srdce dokořán, kde mám radost už jen tím, že tam jsem.

      Jaká je zahrada mých snů? Je to místo, kde téměř celý rok něco kvete, kde zpívají ptáci, bzučí hmyz, šustí listí stromů a keřů, kde se střídají barvy a vůně a kde se cítím živě a bezpečně. Je to čarokrásná oáza, kterou jsem krůček po krůčku vytvořila pro celou naši rodinu.

Ale nebylo tomu tak vždy.

      Na cestě k mému vysněnému cíli se střídaly úspěchy i nezdary, nadšení i zklamání, pot a slzy...

Koupili jsme starou zahradu.

      S manželem jsme koupili zanedbanou zahradu, spíše starý ovocný sad ve svahu, navíc úzkou a dlouhou. Ale líbilo se nám místo s dalekým výhledem, tak jsme se pustili do práce. Začátky nebyly vůbec jednoduché. Chtěli jsme krásnou relaxační zahradu a zde byl jen nepěkný trávník, staré stromy a děravý plot.

Odborná literatura.

      Nakoupila jsem knihy a časopisy o zahradní architektuře, o zahradničení, o keřích, růžích, trvalkách, letničkách a pěnišnících a ve volných chvílích studovala, snila a plánovala, co kde bude. Přepadaly mě obavy, zda to zvládnu, nevěděla jsem, odkud začít a jak to dopadne. Plánovala jsem záhony, živé ploty, vybírala rostliny, zjišťovala jejich názvy a nároky. Mezi tím jsme káceli staré stromy, vrtali studnu, přiváděli elektřinu a vodu, stavěli chatu a taky nový plot, protože první nasazené kytky a mladé stromky v zimě sežrali zajíci a srnky.

Rady starších.

      Velký přínos byl, že naši rodiče měli také své zahrady a my jsme od nich mohli čerpat jejich znalosti, zkušenosti a léty prověřené vychytávky. Navíc jsme si od nich odebrali mnoho okrasných i užitečných rostlin.

     Jenže jejich zahrady byly tradiční, užitkové, bez důrazu na estetiku a odpočinkovou zónu. A to my jsme chtěli jinak. 

      Chtěli jsme zahradu, kde budou mít děti místo na hraní, kde budou příjemná zákoutí, ať na posesení u kávy nebo levandulové limonády ve dvou, tak na párty s kamarády. Nechali jsme některé ovocné stromy a keře, koupili jsme i nové a založila jsem pár zeleninových záhonů, protože není nad vlastní ovoce a zeleninu.

      Postupně jsem realizovala své plány, zakládala záhony, sázela a přesazovala, stříhala a mulčovala, učila se rozumět přírodě a moc jí nepřekážet. Tak vznikla zahrada mých snů, kde se dnes všichni cítíme moc dobře.

Vytvoř zahradu svých snů
     

     Své mnohaleté zkušenosti a postřehy jsem shrnula do mého e-booku Vytvoř zahradu svých snů, ve kterém popisuji jednoduché principy a kroky, pomocí nichž si můžeš i ty vytvořit plány, rozvrhnout uspořádání zón, vybrat vhodné rostliny a zrealizovat nádhernou zahradu, ve které se ti bude krásně žít.